Rok: leden, 2016

Animace na sádrovém modelu

Má práce se snaží poukázat, melancholii místa, kterou perštýnská díra je. Petštýnská díra mělo být místo, které bude krásné, žádoucí, ale pouze se stalo místem které lidi od sebe odpuzuje, děsí. Podobně jako postava Rusalky, od Antonína Dvořáka. Krásná Rusalka, která chtěla být člověk,

kvůli svému princi, ten ovšem hledal vášeň jinde, u Kněžny. Z Rusalčiny neš’tastné lásky ze změnila na Bludičku, která nakonci neš'tasně svého prince zabije. Zde právě vidím paralelu s Peštýnskou dírou (Rusalka) - Městem Liberec (Princ) a Obchodním domem Fórum (Kněžna) Peštýnská díra, je nyní na hraně dvou rozdílných světů víli - bludičky, živé - mrtvé, atraktivní - nechtěné. Město které chtělo, místo probudit k životu, se stalo spíše městem, které spáchalo sebevraždu podobně jako Princ a Fórum,

které zmařilo práci na Perštýně, stále funguje.

 

Koncept práce je rozdělel na na vizuální a hudební stránku. Vizuální stránka je text z rusalky, který vytváří jakýsi městské karaoke a pomáhá návštěvníkovi pochopit situaci místa - písmo je zvolené švabach - “staré” písmo kontrastující s moderní technologii laseru. Hudední stránka je Dvořákova Rusalka doplněna o zvuk z terminálu Fügnerova, kde paradoxně před obchodním centrem Fórum - pouštějí po celý den vážnou hudbu, která údajně odrazuje lidi od zločinu v těchto místech. Tato zvuková kulisa se stává jakousi bludičkou, která přitahuje falešnou živostí lidi, ale také paradoxem, který poukazuje, jak právě tak mohlo být živo na Perštýně.